Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím
hledat účet košík

Materiály pouzder

Základním předpokladem pro výrobu hodinkových pouzder je tvrdost, příjemnost pro nošení a vzhled. Tvrdost se měří Vickersovou stupnicí a proces zkoušky spočívá v tom, že dimanat pod určitým tlakem narušuje daný materiál a dle poškození materiálu je výsledkem stupeň tvrdosti. U níže uvedených materiálů od do nejčastěji platí cifra mírně nad spodní číslo, tzn. má-li ocel 200 - 900 Vickers, nejčastěji má ocel 225 Vickers.

Nejměkkčím materiálem na výrobu pouzder a náramků je zlato - toto je natupnici tvrdosti Vickers na supnici 100 - 200 Vickers. Titanium je již tvrdší než zlato a na stupnici tvrdosti se pohybuje mezi čísly 300 - 400 Vickers (dle legování materiálů může být ale v některých případech tvrdší než ocel). Další následuje ocel, který je posazená v rozmezí 300 - 900 Vickers (ocel je ve většině případech tvrdší a houževnatější než titanium). Až do této úrovně tvrdosti lze tyto materiály denním nošením poškrábat (dle užívání někdy sotva znatelné, jindy je nošení na hodinkách patrné více), ale na druhou stranu jej lze zase vyleštit (či namatovat atd. - dle povrchové úpravy) tak, že pouzdro i náramek jsou jako nové. Minerální sklo, které následuje v tvrdosti po titanu, leží na stupnici od 500 - 800 Vickers. Dalším materiálem, který se používá na výrobu pouzder a náramků, je High-tech Keramika, která je na stupnici tvrdosti v rozmezí 1.200 - 1.800 Vickers. Další následuje Hardmetal, který je posazen na 1.400 - 1.700 Vickers. Ceramos je směs keramiky a ocele a tvrdost tohoto materiálu je 1.400 - 1.900 Vickers. A ještě tvrdší než Ceramos je safírové sklo, které má 1.900 - 2.200 Vickers. Nejtvrdším materiálem je diamant - ten je na stupnici nejvýše a obsadil post 10.000 Vickers.

Stupnice tvrdosti Vickers

Stupnice tvrdosti Vickers od 100 do 10.000 Vickers

Ocel

Ušlechtilá ocel patří mezi nejčastěji používané materiály v hodinářském průmyslu. Má k tomu své důvody - ocel je pevná a houževnatá, barevně stálá neutrální stříbrné barvy hodící se ke všemu. V našem případě se používa samozřejmně nerez, která má v sobě určité procento niklu. Antialergická je ocel označená 316L, která má v sobě pouze nepatrné množství niklu. Ušlechtilá ocel 316L totiž kromě 16% chromu a cca. 10% niklu obsahuje prvek molybden, který podstatně ztvrdí 316L ocel oproti např. oceli 304, která obsahuje pouze 18% chromu a cca. 8% niklu (proto, budeme-li porovnávat s titanem ocel 304, titan je tvrdší. Pokud budeme porovnávat titanium s ocelí 316L, ocel je tvrdší). Na našich stránkách je tato ocel označovaná následovně : ušlechtilá nerez ocel - bezniklová, antialergická. Co se týče váhy - ocel je oproti titanu o cca. 32% těžší, tzn. váží-li větší hodinky pánské v oceli cca. 132 gramů, ty samé v titanu váží cca. 100 gramů. Ocel 316L má minimum niklu, ale obzvláště citliví lidé na nikl mohou mít alergii i na toto malé množství niklu. Většina alergizujících lidí na nikl nealergizuje na ocel 316L, ovšem většina nejsou všichni. Pro ty, kterým by vadilo i takto malé množství nilku, je jediné řešení pouzdro titanové, keramické nebo z plasmy.
 Ocel bývá často povrchově upravovaná na odstíny zlata nebo např. elegantní černé. Nejčastěji se dnes používá PVD systém, který se v cca. 2 mikrónech nanáši na ocel. PVD je velmi tvrdá povrchová úprava, dokonce tak tvrdá, že se touto technologií ztvrzují i obráběcí materiály, které mají několikanásobně delší životnost než nástroje bez této povrchové úpravy. Tímto je naznačeno, jak tvrdá povrchová úprava je a díky tomu si lze představit, jak jen opravdu stěží lze tento povrch sdírat běžným nošením hodinek. Technologicky se nanáší na ocel nitrid titanu již ve vrchních vrstvách přibarvovaný na požadovaný odstín. U zlatých pouzder se ještě jako konečná úprava nanese na PVD tenoučká vrstva zlata pro dokonalý lesk, ale po sdírání této poměrně měkké vrstvy barevný rozdíl PVD a zlacení není patrný, protože PVD je barvené na zlatou barvu opravdu dokonale.

Antikorozní nerez ocel se používá v potravinářském průmyslu, lékařském průmyslu - chirurgické nástroje a klenotnickém průmyslu. Tato ocel má nepatrné množství niklu - 14%. Toto množství je tak malé, že můžeme tuto ocel nazývat prakticky bezniklovou. Složení oceli je: železo 72%, chrom 18,5%, uhlík 0,03%, nikl 14%, molybden 3%, mangan 2%, síra 0,03%, fosfor 0,05%, křemík 1%.

Mosaz

Je-li na víčku hodinek Steinless steel back, jedná se vždy o materiál pouzdra mosaz, která je povrchově upravována tvrdým kovem vzhledu oceli. Mosaz se používá u všech levných hodinek, jelikož je měkká a rychle se z ní pouzdra vyrábějí. Proto je též i levná. Je tedy levná nejen výrobně, ale i materiálem. Nevýhodou těchto pouzder je obsah niklu, který je v mosazi poměrně slušný. Toto lze vyřešit - dnes již spoustu pouzder vyrábějících se z mosazi zbavuje kvůli alergičnosti niklu - víčko je opatřeno nápisem nickel free. Avšak po vzhledové stránce se začas stane to, že se povrch nanesený na mosazi začne sdírat a vedle stříbrného ocelového vzhledu nám začne prosvítat oranžovožlutá mosaz.

Plast

Plastová pouzdra vynikají svojí lehkostí a odolností proti vodě. Vyrábí se v různých barevných variantách a plastovými pouzdry se osazují převážně sportovní a outdoorové hodinky právě díky lehkosti a voděodolnosti. Nutno podotknout, že plast je i antialergický.

Nevýhoda plastu však spočívá v jeho křehkosti - za několik let totiž ztvrdne a tím pádem i zkřehne. Potom se může stát, že při větším fyzickém tlaku na pouzdro se může např. odlomit stěžejková část.

Plastová pouzdra se mohou povrchově upravovat např. rhodiem nebo titanem - je to poměrně dobrá technologie prodloužení dobrých vlastností (životnosti) plastového pouzdra.

Titanium - titan

Titan je lehký kov šedé barvy , který pro svou širokou škálu výhod využívá nejedno průmyslové odvětví. Titan je opět barevně stálý, je velmi lehký, tvrdý a antialergický - neobsahuje žádný nikl a je zvláštní tím, že v matu má barvu šedou, zatímco v lesku jasnou stříbrnou. Pro porovnání váhy - titan je cca. o 32% lehčí než ocel, pro porovnání vlastností - titan je odolnější než ocel. Pokud má někdo alergii na nikl a to i sebemenší, titanové pouzdro je správná volba. Taktéž, pokud si chcete koupit velké hodinky a nechcete nosit na ruce "závaží", titanové pouzdro je zde na místě. Nutno ale podotknout, že titanium je dražší jak v nákupu materiálu, tak zpracováním a proto si za výhody titanového pouzdra musí zákazník připlatit. Cenový rozdíl může činit oproti stejnému modelu v oceli i 20% (čím vyšší úroveň značky, tím více si značka titanové pouzdro nacení). Titanium má tvrdost kolem 1,8 GPa, ocel má kolem 2,4 GPa (ocel dle legování mění GPa, kvalitní ocel je tvrdší než titan, méně kvalitní je naopak měkkčí, v zásadě se ale tvrdost příliž neliší). Pro srovnání PVD povrch TiN má 25 GPa a diamant 99 Gpa. Titanium je obecně o něco měkkčí kov než ocel 316L, ovšem půjdeme-li do detailu legování obou materiálů, když se do titania (převážně určeného pro zubní implantáty) přidá molybden, stává se tvrdší než ocel 316L. Ovšem pro účely hodinářského průmyslu se používá titan klasický a zde je ocel 316L (3% molybdenu) o trošku odolnější otěru.

Ceramic - keramika

V kombinaci se safírovým sklem se stávají keramické hodinky nepoškrabatelné - tvrdost keramiky totiž zajišťuje nepoškrábatelnost článku či pouzdra. Z fyzikálního pohledu je nutno podotknout, že většinou co je tvrdé je i křehké - i zde to platí a proto články pásku se vyrábějí tak, že na plátek např. plastu se nanáší právě keramické pouzdro v podobě článku. Tvrdost keramiky však není taková jako safírového skla - odhaduje se na stupnici tvrdosti kolem čísla 3 - 4. Keramika (3 - 4) je tedy tvrdší než křemíkové sklo (2 - 3) a křemíkové sklo je tvrdší než ušlechtilá ocel (cca. 1). Keramika je velmi praktická na nošení - vedle estetického efektu "stále nových hodinek" je lehká a nestudí na ruce.

Base metal bezel

Je-li tento nápis na víčku pouzdra, jedná se o mosaznou lunetu pouzdra, která je povrchově upravována pro hezčí vzhled - zlacením, chromováním, rhodiováním atd.

Platinum

Platinum je luxusní drahý kov, který je tvrdší než zlato a je vyjímečně trvanlivý. S vhodnou příměsí dosahuje tvrdosti 110 - 140 Vickers. Kov je šedé barvy, při vyleštění je stříbrně lesklý, podobný titaniu. Avšak váhou je platina ještě těžší než zlato. Nečastěji se z platiny vyrábíčíselníky hodinek a celá pouzdra. Tento materiál však používají pouze nejluxusnější značky světa.

Zlatá pouzdra díky své měkkosti strácí za čas denním nošenmí své sotré linie - platina je tedy na výrobu pouzder velmi vhodná. Mezi její další kladné vlastnosti patří hypoalergenita. Platinové verze hodinek jsou obecně 5x až 6x dražší než ocelové.

Zlato

Zlato je jeden z nejstarších kovů používaný na výrobu šperků a i pouzder hodinek. Kupujeme-li hodinky ze zlata, kromě investice do značky a strojku zde investujeme i do materiálu, jelikož zlato je materiál, který měl vždy cenu. Zlaté hodinky jsou tedy dobrou investicí po všech stránkách. Nevýhoda zlatých hodinek je měkkost materiálu, na druhou stranu se zlaté pouzdro dá kdykoliv vyleštit do původního nového vzhledu. Zlaté pouzdro je jedna z nejdražších voleb, avšak zlato nám vždy podrží cenu a čím výše je posazená značka v hierarchii značek, tím více si nechá za tento drahý kov zaplatit. Ve výsledku ale i toto navýšení ceny prestižní značka podrží po celou životnost hodinek, takže i cena hodinek z druhé ruky je vždy vyšší v tom daném poměru k pouzdrům z jiných materiálů. A právě pro toto navýšení se zlatý kov volí nejčastěji pro pouzdrařinu limitovaných edic, kde se navýšení ceny lépe rozmělní do prestiže značky a síly limitované edice.

ČLÁNKY

provozovna

PROVOZOVNA